Třídílné cestopisné putování - fotografie, filmy, hudba, vyprávění s Jiřím Dvorským, který žil 7 let na Havaji.

Pozemský ráj, tak někdy bývají nazývány Havajské ostrovy. Teplé přímořské podnebí s množstvím sluneční záře, bohatá vegetace, květy všech barev, pláže s palmami a zasněžené vrcholky hor tomuto tvrzení dávají za pravdu.

Havajské ostrovy jsou však také souostrovím činných sopek, které patří k největším na světě. Erupce jsou fascinující podívanou, jejíž odvrácenou stranou jsou škody způsobené proudy stékající lávy. Bouřlivé setkání ohnivé řeky s oceánem se promítlo do mnoha legend, v nichž hlavní místo patří bohyni Pele, královně sopek. Byl to právě souboj ohně a vody, který dal vzniknout Havajským ostrovům.

Havajské ostrovy je souostroví 19 korálových a sopečných ostrovů a 118 skal a útesů v Tichém oceánu, na kterém se nachází federální stát Spojených států amerických Havaj. USA patří od roku 1959. Hlavní město je Honolulu. Rozkládají se přibližně mezi 19° - 29° severní šířky a 154° – 180° západní délky.

Souostroví vzniklo sopečnou činností nad oblastí oslabeného zemského pláště, ve kterém se nachází po milióny let horká skvrna (anglicky též hot spot) přibližně v hloubce 52 kilometrů. Severozápadní ostrovy jsou starší, jelikož vznikly dříve, což se odráží i na jejich stupni erodovaného povrchu. V dnešní době je aktivní vulkanická činnost v posledních 200 letech pouze na ostrově Havaj a na podmořské štítové sopce Loihi, která zatím nevyrostla nad mořskou hladinu.

Ostrovy jsou štítové sopky, které jsou tvořeny z čedičových láv, což souvisí se složením magmatu v oblasti horké skvrny. Havajské souostroví je tak tvořeno převážně z gabra a diabasu.

Minulost Havajských ostrovů

Před více než dvaceti miliony let pokrýval oblast dnešního souostroví oceán. Na jeho dně začala praskat zemská kůra a vzniklými puklinami se ven hrnula žhavá láva. Další a další nánosy se kupily na sebe tak dlouho, až vzniklo rozsáhlé podmořské pohoří, které místy vystoupilo nad hladinu Tichého oceánu. Dějiny Havajských ostrovů tím však nekončí. V určitých geologických obdobích byla mořská hladina mnohem nižší než dnes, takže některé části souostroví se spojily do jednoho velkého ostrova. Jindy se úroveň moře opět zvedla a pokryla téměř celou dnešní rozlohu Havajských ostrovů.

Největší z ostrovů, Hawaii, je mnohem mladší. Jeho stáří je pouze půl milionu let. Rozlohou však všechny ostatní ostrovy překonává a stále roste. Výbuchy sopek přinášejí nové nánosy lávy, takže plocha ostrova se může naráz zvětšit až o několik set metrů čtverečních.

Havajské sopky

Na ostrově Hawaii, zvaném také Velký, leží dvě sopky o výšce přesahující čtyři tisíce metrů. Mauna Loa a Mauna Kea měřeno od mořského dna jsou vůbec nejvyššími horami na povrchu Země s celkovou výškou okolo devíti tisíc metrů. První z nich je stále činná, druhá vyhaslá. Na hoře Mauna Kea leží astronomická observatoř s desetimetrovým teleskopem Keck a dalšími teleskopy. Lávové útvary aktivní sopky Mauna Loa sloužily pro výcvik astronautů, kteří se chystali k chůzi po měsíčním povrchu.

O síle činného vulkánu nejlépe vypoví erupce, k níž došlo v roce 1950. Ohnivá řeka stékala dvěma silnými proudy po úbočí hory a vlévala se do oceánu. Mořská voda začala vřít, oblaka páry vystupovala až do šestimetrové výše a na hladinu vyplouvaly ryby, které byly doslova uvařeny. Podobně silný výbuch přišel i ve válečném roce 1942. Stoupající dým a výbuchy metanu tehdy vyděsily obyvatele Velkého ostrova více než kdy jindy - považovali je za postupující invazní jednotky Japonců.

Hlavní ostrovy

Havaj (Hawaii) zvaný také jako Velký ostrov (anglicky Big Island)
Maui - The Valley Isle
Kahoolawe - The Target Isle
Lanai - The Pineapple Isle
Molokai - The Friendly Isle
Oahu - The Gathering Place
Kauai - The Garden Isle
Niihau - The Forbidden Isle

Dějiny Havajských ostrovů

V roce 1778, kdy Havajské ostrovy poprvé navštívil Angličan James Cook, tam vládli navzájem znesváření domorodí králové. Počátkem devatenáctého století se vlády ujal král Kamehameha I., který sjednotil souostroví pod svou vládou. Díky němu tam mohli přijít američtí obchodníci. Zajímali se především o santalové dřevo, které bylo velice ceněným obchodním artiklem především v Číně. Rozběhl se prosperující obchod, ale byl to zároveň počátek konce havajské kultury. Střelné zbraně, alkohol a epidemie cholery způsobily, že místních lidí začalo ubývat ve prospěch přistěhovalců z Asie a Ameriky.
Bylo by chybou idealizovat si původní společenské zřízení Havajských ostrovů. Navzdory pokojné filozofii zvané aloha tu v době králů nevládla ani demokracie, ani rovnost. Společnost byla rozdělena na kasty. Na vrcholu stáli alii, privilegovaná skupina havajských náčelníků, zcela dole tzv. kauwa, otroci a lidé určení k obětem. Lidské oběti byly součástí tradičního náboženství a jejich konec přišel až s horlivou činností křesťanských misionářů a také několika královských vdov, které se rozhodly skoncovat se starým náboženstvím.

Havajské ostrovy pod znamením kříže

Šiřitelé křesťanské víry od základu změnili běh událostí na Havajských ostrovech. Král Kamehameha III. na ostrovech zaručil náboženskou svobodu, takže šiřitelé křesťanství mohli zahájit svůj boj proti původnímu náboženství. Misionáři z řas massachusettských a connecticutských evangelíků založili náboženské školy a jejich křesťanské manželky budily svým oblečením zvědavost domorodých žen. Zakrývat celé tělo včetně prsů nebylo na Havajských ostrovech obvyklé. Nezůstalo jen u oblečení. Tradiční monarchie se změnila v monarchii konstituční, jejímž prvním ministrem byl Američan G. P. Judd. Jeho zásluhou bylo provedeno mnoho reforem a uzavřena řada obchodních dohod s USA.
Půda se začala prodávat do soukromého vlastnictví. Rostla výroba třtinového cukru i jeho prodej na amerických trzích. Obchodními dohodami bylo upraveno množství vyváženého cukru a chráněno postavení havajských producentů. Výměnou za to USA získaly právo zřídit na ostrově Oahu námořní přístav, který dostal jméno Pearl Harbor. Následovaly další investice do cukrovarnického průmyslu, které Američanům získávaly stále větší vliv v havajské ekonomice i politice.

Pearl Harbor 7. prosince 1941

V neděli 7. prosince 1941 napadla japonská letadla lodě kotvící v přístavu Pearl Harbor. Po tomto útoku USA vstoupily do druhé světové války. Méně známým důsledkem válečného stavu bylo omezování práv a internace amerických občanů japonského původu žijících na území USA. Na samotných Havajských ostrovech žila početná skupina Japonců, kteří se k USA chovali loajálně. Po Dni hanby, jak bývá útok na Pearl Harbor dodnes označován, nebyl zaznamenán jediný pokus o sabotáž a na japonskou stranu se nepostavil nikdo. Havajští Japonci naopak vytvořili dva samostatné vojenské útvary (100. pěší prapor a 442. bojový pluk), které při bojích s nacisty patřily k nejúspěšnějším v americké armádě.

Kauai, Niihau, Lehua, Kaula, Nihoa, Necker, French Frigate Shoals, Gardner Pinnacles, Laysan, Lisianski Island, Perl and Hermes Atol, Midway Atol, Kure Atol, Green Island a posledni bude další USA ostrov Pacificu Johnson Atol.

Státnost a dnešek

Úspěchy havajských Japonců měly dopad i na poválečný vývoj Havajských ostrovů. Od roku 1900 měla Havaj statut amerického teritoria v čele s guvernérem. V této době se tam naplno rozběhlo pěstování ananasů a začalo se uvažovat o trvalém připojení Havaje k USA. Americký Kongres v roce 1937 tento návrh zamítl. Kongresmanům vadila značná vzdálenost souostroví od amerického kontinentu a smíšené obyvatelstvo.
Rychlý ekonomický růst Havajských ostrovů po válce a dobrá pověst havajských válečníků znovu nastolily otázku, zda mají být Havajské ostrovy přijaty do Unie, nebo mají směřovat k nezávislosti. První možnost zvítězila. 21. srpna 1959 se Havajské ostrovy staly padesátým státem USA pod názvem Havaj.
Rostoucí turistický ruch dostal nový impuls zejména výstavbou luxusních hotelů. Nákladem 360 milionů dolarů byl na Havajských ostrovech postaven jeden z nejdražších hotelových komplexů na světě - Hyatt Regency Waikola.

Zajímavosti

Patronem Havaje je svatý Jozef de Veuster, známý jako otec Damien nebo Otec malomocných, belgický katolický misionář, který zde v letech 1864–1889 působil a postupně se soustředil na práci mezi nakaženými malomocenstvím. Sám se posléze touto nemocí nakazil a zemřel. Je jednou z nejváženějších osobností historie Havaje a jeho sochy v nadživotní velikosti stojí před sídlem vlády Havaje a před Kapitolem ve Washingtonu.

V silniční síti Havaje existují dálnice H-1, H-2 a H-3, která mají přídomek „mezistátní“, přestože Havaj s žádným jiným státem nesousedí.

Mottem státu je „Ua man ka ea o ka aina i ka pono — the life of the land endureth in righteousness“, květinou žlutý ibišek, stromem tungovník molucký, ptákem berneška havajská a písní Hawaii Ponoi.

Hlavní ostrovy

Oficiální web

http://portal.ehawaii.gov/landing/