Mozek a stáří

15.30h - Beseda - TalkShow na téma „Mozek a stáří“

• Dalí povídání bude naopak o mozku, jeho stárnutí a monostech, jak ho neustále udrovat v dobré kondici. Také na toto téma mají co íct nai hosté. 

Stáí... kdo nezeme mlád, ten mu neujde.

Tlesná aktivita pispívá k udrování duevních schopností ve stáí. Pohyb zlepuje pítok krve do mozku, a tím sniuje nebezpeí demence a mrtvice. Kromtoho tlesná aktivita údajnstimuluje rst nervv oblasti mozku, která podstatnovlivuje paměť.

Stáí vak dohání mnohé jedince k podrádnosti, podezíravosti a podobnm jevm. Je tomu tak zkrátka proto, e staí lidé jsou obklopování „novm a mladm“ svtem, kterje mnohdy odmítá uit a dát jim jijednou eenpodnt k práci, kterje tak dleit. Proto toto ve pozdji vede k podezíravosti, nevrlosti a nezájmu o okolí. Únava, poruchy spánku, rozmrzelost a dalí nepíjemné aspekty stáí, proti kterm se dá bojovat léky. 

Horí je, kdystaí lidé zanou zabedávat do minulosti, apílizaínají pemítat nad uplynulm ivotem. Otvírají a zakládají rodinné kroniky a alba. Pemýšlejí nad tím co mohli udlat lépe nebo hledají potěšení v tom, co dobe (podle nich) udlali. Tímto smrem by se vak ubírat nemli, jelikotakto zapomínají na okolní svt a jeho problematiku. 

Stáří není trest, je to součást našeho jediného a jedinečného života. Snažme se, ať i stáří je šťastné období našich nejbližších a samozřejmě i naše...

  • Staecké demence jako takové neexistují a je to jen termín, kterjsme obecnpijali a ktersvm zpsobem zlehuje samotné onemocnní, jako kdyby se nic nedlo a jako kdyby byla samozejmou souástí stáí a stárnutí. Demence je ve skutenosti závané onemocnní mozku a může se rozvinout v kterémkoliv vku, ne jen ve stáí. Lze oekávat, e demence bude stále vznamnjím medicínskm a sociálním problémem. Dokonce vznamnm problémem je, jen se o tom nahlas pílinemluví. Ve vtinpípadje demence zákené onemocnní, stále postupující a lébou pílineovlivnitelné.

  • Rozeznáváme dva typy demencí. Stacionární demence vzniká zpravidla následkem akutního a závaného pokození mozku a tento typ demence není podmínn ddiností. Oproti tomu druhtyp demence, progresivní demence, zahrnuje nejrznjí onemocnní mozku.(nap. Alzheimerova demence, Jakobs- creutzfeldtova atd. ) Nkterá onemocnní demencí mohou vznikat na základddinosti. Není to vak tak, e pokud tímto onemocnním trpl nebo trpí nkdo z píbuznch, musíte nutnonemocnt také. Je jen vtí pravdpodobnost, e můžete onemocnt. Vznik onemocnní je souhrou mnoha rizikovch faktor, z nichddinost je jen jedním z nich. Jsou-li píznivé podmínky pro rizikové faktory, tak se v daném okamiku a daném ase, onemocnní spustí. (tak jako mnohá jiná onemocnní, nap. rakovinné bujení.)

  • Podobnjako pomáhá pravidelnpohyb v prevenci onemocnní srdce, tak i trénování mozku (kovky, sudoku, etba, zájem o okolní dní, pravidelné sociální kontakty, atd.) mohou pomoci oddálit nástup píznaknemoci a zvýšit odolnost neuron. V souasné dobprobíhá celosvtově řada klinickch studií nejrznjích novch lék, uritm píslibem může v blízké budoucnosti bt okování proti beta amyloidu. Vhodná léba se mj. ídí i konkrétní pokroilostí choroby, která se asto hodnotí pomocí tzv. mini-mental testu. Je to test o 30 otázkách a úkolech rzné obtínosti jako jsou otázky na datum, místo, poetní úkoly. Dle potu dosaench bod(ím více bod, tím lépe) se hodnotí tíe stavu, pípadnrychlost postupu choroby.

  • U mnoha nemocnch s Alzheimerovou chorobou se zane rozvíjet i Parkinsonova choroba a naopak. Zdá se, e tyto nemoci spolu mají njakou souvislost. Podle nkterch vdclze íct, e advojnásobná pravdpodobnost rozvoje demence hrozí obézním lidem s vysokm tlakem nebo cholesterolem. Pokud se spojí vechny ti faktory dohromady, zvýší se riziko až šestkrát.